Dřevěná kuchařka
Víte, jaká jste kuchařka?
Dnes se Vám k něčemu přiznám. Jako kuchařka jsem vyloženě Dřevo. Ne že bych byla tak neschopná a nešikovná – i když i to se občas může stát – ale jako Dřevo jsem sypač, improvizátor a inovátor. Málokdy vařím podle receptů. Když už vařím podle receptu, tak málokdy vážím a odměřuji přesné množství. A když už vážím a odměřuji, většinou aspoň jednu surovinu uberu, přidám nebo vyměním.
Úplně nejčastěji ale suroviny odměřuji odhadem nebo podle toho, kolik jich zrovna mám a koření, sůl, cukr i jakákoli jiná dochucovadla prostě sypu od oka. A většinou to už v ruce a v oku mám. Když začínám vařit, obvykle vím, jaké mám suroviny, vím, jaké je venku počasí a vím, jak bych se chtěla po jídle cítit. A všechno ostatní vzniká mezi tím. Pokud je venku chladno nebo se potřebuji zahřát, suroviny nejspíš prudce opeču nebo upeču v troubě. Pokud je sychravo nebo jsem nachlazená, určitě přidám něco pikantního. Pokud je vedro, zeleninu nejspíš nechám syrovou a pokud ve vzduchu po zimě zacítím jaro, bude to do jídla rozhodně chtít něco zeleného nebo kyselkavého.
Ale proč tomu říkám, že jsem Dřevo? Dřevo je podle učení tradičních čínských filozofií jeden z pěti prvků (Dřevo, Oheń, Země, Kov a Voda), které tvoří realitu. Je to jedna pětina našeho těla, našeho chování, našeho prostředí. Ale u většiny lidí nejsou tyto pětiny vyváženy. V různých částech života i v různých situacích může některý prvek převládat. A u mě v kuchyni převládá Dřevo. Mezi obecné charakteristiky Dřeva patří kreativita, improvizace, naprostá volnost a nespoutanost, hravost i dravost.
Dřevěná kuchařka se nenechá ničím omezit. Když nemá jednu surovinu, použije jinou. Když nemá patřičné nádobí nebo přístroj, vymyslí, jak to udělat jinak. Když se jí zdá něco moc složité, vymyslí zlepšovák. A když Vás pozve k obědu na pečenou kachnu, tak nebuďte překvapení, když nedostanete kachnu s kynutým knedlíkem a klasickým zelím. Klidně Vás může pohostit kachnou s kroupami a zelím z červené řepy nebo kachnou s pečenými brambory a listovým salátem, pokud ji to zrovna napadne. Nebo také kachna nemusí být vůbec. Pokud byla zrovna na houby a donesla plný koš hřibů, bude samozřejmě nějaké houbové menu. A většinou bude výborné, i když i mistr tesař se může někdy utnout.
Pokud by Vám u dřevěné kuchařky chutnalo, nečekejte, že Vám dá přesný recept. Ona prostě nedokáže říct, kolik přesně tam toho máte dát, protože pokaždé je to trochu jinak. Proto ani ode mě nečekejte, že se v receptech dozvíte přesná množství. Ta totiž záleží vždy na okolnostech a důležité jsou principy – obvykle jaké chuti a konzistence chcete dosáhnout. Dřevěné kuchařky by neměly psát kuchařky.;)
A jaké jsou kuchařky ostatních prvků?
Kuchařka Oheň – bude hodně impulzivní a vášnivá. Jídlo i vaření je pro ni vášní a její láskou. Během chvilky vystřihne sexy jídlo nebo si dá tu práci a uvaří Vám to, o čem věří, že je absolutně nejlepší, i kdyby příprava měla být náročná. Může také preferovat grilování jako ohňový způsob přípravy jídla.
Kuchařka Země – je starostlivá, pečuje o všechny a snaží se dát všem to, co mají nejraději a co potřebují. Stará se, aby nestrádali. Vaří přesně ta jídla, o kterých řeknete „jako od maminky“ nebo „jako od babičky“. Země je totiž matkou, která se o všechny stará a poskytuje jim všechno co může. Ráda vaří klasická česká jídla, poctivě a tradičně. Nešetří máslem, sádlem, cukrem ani smetanou a její buchty jsou vždy nadýchané a silně pocukrované.
Kuchařka Kov – přesně dodržuje recepty a pravidla. Vaří zásadně podle receptů, suroviny odměřuje přesně na gramy a mililitry a výsledek její práce je vždy standardní. Přesný tvar, přesná gramáž, perfektní naservírování. Pokud by doma neměla některou z potřebných surovin, receptu se zásadně vyhne.
Kuchařka Voda – vše nechává plynout. Pokud má chuť a suroviny, uvaří a vaření si vychutná. Udělá si na něj dostatek času a jídlo si pak v klidu sní. Pokud suroviny nemá nebo se jí nechce, vařit nebude. Na večeři udělá chleba s něčím, co je v ledničce nebo řekne každému, ať si vezme, na co má chuť.
Ale ať je kuchařka Dřevo, Oheň, Země, Kov nebo Voda, uvařit mohou stejně výborně – jen každá na to půjde po svém.
A přestože říkám, že dřevěné kuchařky by neměly psát kuchařky, jednu jsem pro vás napsala. Ale nebojte, ne sama:). Půl napůl jsme ji napsaly a nafotily s kolegyní Mgr. Danielou Pilařovou, kterou bych označila za kuchařku ohňovou. A ačkoli jsme v kuchyni Dřevo a Oheň, obě dobře víme, co to je Kov a že řád a pořádek – a přesná množství – jsou třeba. Kovové kuchařky asi neuspokojíme, ale opravdu jsme se snažily definovat množství a dát co nejpřesnější návody, abyste podle nás mohli vařit.
Dřevěná kuchařka je zároveň kuchařkou jarní, takže (skoro) všechno je hodně zelené, odlehčené a bylinkové. Tak pojďte zhodnotit, jak se nám to povedlo – ebook Dřevěná kuchařka je zde.
