Očkování a atopický ekzém

Očkovat nebo neočkovat? To je další častá otázka, kterou od svých studentů a klientů dostávám. Je těžké dát jednoznačnou odpověď, proto nejdříve odpovím osobním příběhem.

Mám dvě děti. První dítě bylo plně očkované, dokonce dostalo ještě jedno očkování navíc. Žádné potíže po očkování jsme nepozorovali, snad jen zvýšenou teplotu a s tím spojenou horší náladu – na pár hodin nebo den, dva. Přesto, že u prvního žádné potíže nebyly, u druhého jsme už s manželem uvažovali, jestli očkovat nebo neočkovat.

Uvažovali jsme o neočkování i přesto, že máme oba lékařské vzdělání. Přečetli jsme různou dostupnou literaturu a i tak nebylo rozhodnutí jednoznačné. Nakonec jsme se rozhodli očkovat. Jednak proto, že nám připadalo alibistické nenechat dítě očkovat a spoléhat se na to, že většina ostatních dětí očkovaných bude a nemělo by být tedy velké riziko nákazy (i o tom se ovšem dá polemizovat)(1). Také ale proto, že když by dítě nebylo řádně očkované, nemohlo by do státní školky. V soukromých školkách byly obě děti asi 2 roky a ne všechny mají lepší kvalitu než státní školky – nemluvě o tom, kolik měsíčně stojí. Ano, nejsou to zrovna medicínské argumenty, ale ty natolik stály proti sobě a nebylo jednoznačné, která strana je „pravdivější“, že nakonec rozhodovala tato kritéria.

Rozhodli jsme se jen pro povinné očkování, nic navíc. Tak, aby systému bylo učiněno zadost, ale aby zátěž pro dítě nebyla větší, než je nutné. V obvyklou dobu jsme začali schéma očkování hexavakcíny. Dítě do té doby nemělo žádné potíže, ale okamžitě po první dávce se objevil ekzém. Na několika místech na těle, ale zatím v podobě menších flíčků. Ty stačilo promazávat olivovým olejem a asi po 2 týdnech byly pryč.

Po měsíci od první dávky přišla druhá dávka. Tentokrát reakce stála za to. Od druhého dne prudký rozvoj ekzému, během pár dní silný ekzém v součtu víc jak na polovině těla. Tady už nestačil olivový olej. Začal kolotoč promazávání různými mastmi několikrát denně. To vše v obzvlášť horkém létě, které ekzému zrovna neprospívá. Další dávka byla odložena, ale nakonec jsme ji stihli v rámci řádného schématu. Boj s akutním ekzémem trval asi 4-5 měsíců, ale tak málo jen díky tomu, že už tou dobou jsem se věnovala alternativním metodám a měla s ekzémem hodně zkušeností.

Když ekzém začal, nezbylo než promazávat. Používali jsme většinou jen různé promazávací masti namíchané na předpis, občas tanin na vysušení a stažení ekzému, občas antimykotika, když to bylo nutné – zejména v podpaží a pod plenkou, kde byla větší zapářka. Zvládli jsme to bez kortikoidů. Já jsem kojila, takže jsem upravila jídelníček. Okamžitě jsme začali kapat autovakcíny SIAB, konkrétně preparát Urodot (metoda SIAB – zlepšení imunity) a čekali, až pořádně zabere. Do té doby nezbylo než promazávat, koupat ve vývarech z ovesných vloček a obecně starat se o kůžičku. Jakmile kapičky zabraly, bylo po ekzému. Občas se ještě objevil někde flíček, zejména před nemocí, ale jinak byl klid.

Byli jsme bez ekzému až do nástupu do státní školky. Do té doby jsme chodili do soukromé, kam jsme nosili svoje jídlo. Po nástupu do státní se postupně začal ekzém objevovat kolem úst. Vysledovali jsme, které potraviny vadí (u nás to je zejména větší množství mléčných výrobků, citrusů, kakao, čokoláda a větší množství bonbonů) a tyto se snažili vynechat. Ne vždy se ale školce podaří zajistit, aby nic z toho dítě nedostalo, tak jsme se vrátili k udržovací dávce kapiček jen 1x denně. Jsme bez ekzému, pokud není nějaký velký exces ve stravě. Ten se na tvářičce vždy rychle projeví zčervenáním kolem ústních koutků.

Takže očkovat nebo neočkovat? Neřeknu NE, ani potom, čím jsme prošli. Ani když pracuji výhradně jako alternativní poradce. Očkování totiž nebylo jedinou příčinou, že se u nás ekzém objevil. Bylo jen spouštěčem. Máme v rodině atopii. Mně se objevil drobný ekzém při druhém těhotenství. Obě děti jsem čekala ještě na škole a dělala v těhotenství zkoušky. Ano, byl to nějaký stres, ale druhé dítě bylo chtěné, plánované a cítila jsem se ve velmi dobré kondici, když jsem otěhotněla. Ale i přesto, že děti měly podobné podmínky, u druhého bych dokonce řekla, že lepší, než u prvního, první dítě bylo zdravé a druhé ne. Očkování jen spustilo to, k čemu mělo dítě predispozici.

Takže i přesto, co se stalo, kdybych měla třetí dítě, nejspíš bych očkovala znovu. Ale asi později. Asi pentavakcínu místo hexy a žloutenku případně potom. Jen to nejnutnější a v rámci schématu tak, aby bylo očkování uznáno pro nástup do státní školky (dříve než v 5 letech) (2). Hexu bych nerozdělovala na jednotlivé vakcíny, pak by byla zase příliš velká expozice hliníku a příliš „píchanců“ pro dítě. Asi bych podala před a po očkování homeopatika Thuya occidentalis, které podle mnohých maminek dokáží omezit nežádoucí účinky očkování. Očkovala bych hlavně proto, že mě k tomu nutí systém, ale také proto, že si myslím, že očkování mělo význam a bylo velkým objevem v rámci historie medicíny. Je možné, že časem změním názor, ale zatím je to tak.

Toť A, řekněme pohled „západního“ lékaře. Ale je třeba říci také B, pohled čínské medicíny.

Z hlediska čínské medicíny je pro udržení zdraví nejzásadnější mít dostatek řádné čchi. Čchi je energie, ze které je tělo vyrobeno, která proudí v těle, oživuje tělo, zajištuje jeho fungování – funkce jednotlivých orgánů, pohyb, imunitu, prostě vše. Když máme řádné čchi dostatek, dokážeme se ubránit téměř všemu. Pokud nepřijde nějaký příliš silný podnět, v tradiční čínské medicíně nazývaný „rozvraceč“, udržíme si zdraví. Čchi si doplňujeme každodenně zejména dýcháním, stravou, cvičením. Vyčerpáváme si ji především špatnými stravovacími návyky, stresem, přílišnou aktivitou.

Každé očkování představuje rozvraceč, „horký toxin“, který napadl naše tělo. Jako každému rozvraceči se mu tedy musíme bránit a vyrovnat se s tímto útokem. To se pak projeví třeba zvýšenou teplotou, která přijde po očkování. Pro některé jedince to může být příliš velký zásah rozvraceče, který naopak zhorší jejich imunitu, místo aby jí prospěl. Pak mohou vznikat různá onemocnění – kromě ekzémů také alergie, atopie, bronchitidy, astma, celiakie, febrilní křeče, epilepsie, dětský diabetes, autismus, epilepsie, dyslexie, dysgrafie, dětská mozková obrna, syndrom ADHD, nespavost, pomočování, revmatoidní artritida, Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida a autoimunitní nemoci (3). Abychom omezili šanci vzniku těchto chorob, je možné dětem po očkování podávat bylinné směsi, které odstraňují z těla horký toxin. Tím se ale jen snažíme mírnit potencionální škody napáchané očkováním. (3)

Očkováním se tedy dostáváme do paradoxní situace. Místo, abychom tělo posílili, způsobíme mu jednorázové napadení horkým toxinem, se kterým se musíme vyrovnávat. Přitom by stačilo mít dobrý životní styl, stravování a tím i dostatek čchi, která nás před úroky rozvracečů ochrání. Dokážete ale Vašemu dítěti zajistit, aby mělo celoživotně dostatek čchi? Aby se správně stravovalo, dostatečně spalo, moc se nestresovalo a nevyčerpávalo? Pokud ano, můžete být celkem klidní. Pokud dítě nepotká příliš silný rozvraceč, bude zdravé jako řípa.

MUDr. Petra Uríková

Zdroje:

1) Očkování: hypotézy versus fakta. Margit Slimáková: Specialistka na zdravotní prevenci a výživu [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.margit.cz/ockovani-hypotezy-versus-fakta/

2) Tisková zpráva – Nový zákon jasně odhalil: podmínka řádného očkování do školky je pouze trest, nikoliv ochrana dětí!. Rozalio: Rodiče za informovanost a svobodnou volbu v očkování, o.s.[online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.rozalio.cz/index.php/tiskove-zpravy/967-tiskova-zprava-novy-zakon-jasne-odhalil-podminka-radneho-ockovani-do-skolky-je-pouze-trest-nikoliv-ochrana-deti

3) Očkování (nebo kočkování se zdravím?). TCM Herbs: MUDr. Petr Hofmann[online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: https://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-supliku-tcm/ockovani